Pokud byl záměr paragrafem 16 novely Zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a novou Vyhláškou č. 27/2016 o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, zrovnoprávnit ve vzdělávacím systému přístup ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné škole a ve speciální škole, myslím, že současné nastavení zákona a vyhlášky očekávaný výsledek nepřinese. Nerovnoprávnost, která v jistém smyslu dnes ještě je, se přehoupne na opačnou stranu a výsledkem bude, že přístup ke vzdělávání žáků ve speciálních školách bude komplikovanější a na vzdělávání žáků ve speciálním školství se bude nahlížet s despektem. Už nyní se to bohužel tímto směrem obrací.
Ke kýženému zrovnoprávnění vzdělávacích cest by přitom přece stačilo jednoduše ctít definici žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, tak jak ji stanovuje školský zákon v § 16, odst. 1 (Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření) a na základě doporučení podle § 15 vyhlášky ((1) Doporučení se vyhotovuje za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami…) by bylo příslušným školám (všem školám) jasné, jak se žákem ve výuce pracovat.
A to je vše, nic víc v základu není potřeba. Prostě tečka. Kde se žák vzdělává, zda ve škole běžné či speciální by bylo jen a pouze na rozhodnutí rodičů, zákonných zástupců žáka či zletilého žáka. Bylo by to vlastně velmi prosté… Ekonomické disbalance by se srovnaly, přístup ke vzdělávání by byl rovný, společné vzdělávání by se mohlo realizovat ve všech částech vzdělávacího systému… A to chceme, doufám, všichni. Chápu, že na základních školách je to složitější než na školách středních a že relativně striktní oddělování škol běžných a škol speciálních je nutné. Vyžadovalo by to také zároveň jiné vymezení škol samostatně zřízených podle § 16 odst. 9.
Uvedu dva důvody, proč si myslím, že současné nastavení legislativy nepřistupuje ke všem zúčastněným (dětem, rodičům učitelům) rovnoprávně:
1. Terminologická nerovnoprávnost…
Už v § 1, odst. 1 vyhlášky se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami bohužel rozdělují... „Tato vyhláška upravuje pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona a vzdělávání žáků nadaných“
Čili tam, kde by měla být pouze jedna rovnoprávná skupina žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou dvě (žáky nadané pomíjím)…:
Tato dvojí terminologie podporuje dvojí náhled na vzdělávání jedněch žáků. Odborná debata o zbavení se těchto nálepek a posuzování vzdělávacích potřeb žáků pouze pohledem podpůrných opatření se vede již dlouho. Legislativa je v této změně polovičatá.
2. Zbytečné administrativní překážky
Pokud žák s doporučením podle § 15 vyhlášky nastupuje na běžnou školu, je třeba udělit škole písemný informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce.
(2) Informovaný souhlas podle odstavce 1 obsahuje
a) výslovné vyjádření souhlasu s poskytováním podpůrných opatření,
b) informace o důsledcích, které vyplývají z poskytování podpůrného opatření, zejména o změnách ve vzdělávání v souvislosti s poskytováním podpůrného opatření,
c) informace o organizačních změnách, které v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření mohou nastat, a
d) podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že informacím
Čili rodič nebo zletilý žák podepíše souhlas a nastupuje.
Ovšem v § 21 vyhlášky pak následuje to, co je potřeba zajistit při projevení zájmu o vzdělávání ve speciální škole
(1) Při podání žádosti podle § 20 odst. 1, nejpozději však do 7 dnů ode dne, kdy zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem o tento způsob vzdělávání, je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o
a) organizaci vzdělávání, rozdílech ve srovnání se stávajícím vzděláváním a souvisejících organizačních změnách,
b) struktuře školního vzdělávacího programu a skladbě předmětů včetně předmětů speciálně pedagogické péče,
c) možnostech školy zabezpečit poskytování podpůrných opatření doporučených pro vzdělávání žáka,
d) dopadech vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona na možnosti rozvoje vzdělávacího potenciálu žáka a
e) možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.
(2) Přílohou žádosti podle odstavce 1 je
a) písemné vyhotovení poučení obsahující informace uvedené v odstavci 1 a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl, a
b) doporučení školského poradenského zařízení ke vzdělávání ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona.
Toto je zjevný nepoměr v požadavcích. Nejde o to, že to speciální školy nezvládnou, nějak si poradit musí, ale je to limitující i pro žáky a jejich rodiče. To nemá s rovnoprávným přístupem ke vzdělávání pranic společného.
Nerozumím, proč speciální škola musí dělat jakési rozbory školních vzdělávacích programů, informovat o možnosti školy zabezpečit poskytování podpůrných opatření doporučených pro vzdělávání žáka (sic!). Vždyť se přece jedná o speciální školu, která s podpůrnými opatřeními pro žáky pracuje roky a zcela samozřejmě, dnes a denně. Proč o možnostech zabezpečení podpůrných opatření nemusí žáka informovat běžná škola?! To nelze brát jinak než jako „házení klacků pod nohy“ nebo je to papírová válka? Zvyšující se administrativa je to co trápí učitele ve školách dlouhodobě. Za hromadou všech požadovaných papírů se bohužel ztrácí žák a jeho (i náš) zájem na kvalitním vzdělávání.
Další požadavky na informace - dopady vzdělávání, možnosti dalšího vzdělávání a profesního uplatnění… To má být varování ve stylu „Raději sem nechoď?“ nebo popis jak má vypadat reklamní leták o škole?
Komplikovaná je také povinnost podat informace podle odst. 1. do 7 dnů po podání žádosti, přičemž je dále požadováno v odst. 2, aby písemné vyhotovení těchto informací podle odst. 1 s podpisem zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka bylo přílohou samotné žádosti. Podepsaný dokument se tedy pravděpodobně bude do spisu doplňovat později a správní řízení o přijetí žáka bude potřeba zastavit se všemi náležitostmi… Možná to bude „jenom“ předpokládat, že uchazeč nebo rodič vykonají do školy jednu cestu navíc.
Co by snad šlo ještě udělat?
Obecně by pomohla společnému vzdělávání možnost vzdělávat žáky bez podpůrných opatření i na škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona (alespoň u středních škol). Prospělo by to žákům ve speciálních školách i atmosféře na těchto školách a mezi žáky a rodiče by to přineslo potřebný klid
Trochu ubrat z komplikované administrativy v rámci přijímání žáků podle § 21 vyhlášky (pro žáky dle § 16, odst. 9 vyhlášky, tj. žáků se zdravotním postižením) a nejlépe sjednotit, tzn. zrovnoprávnit postup s přijímáním na běžnou školu.
A to je vše, nic víc v základu není potřeba. Prostě tečka. Kde se žák vzdělává, zda ve škole běžné či speciální by bylo jen a pouze na rozhodnutí rodičů, zákonných zástupců žáka či zletilého žáka. Bylo by to vlastně velmi prosté… Ekonomické disbalance by se srovnaly, přístup ke vzdělávání by byl rovný, společné vzdělávání by se mohlo realizovat ve všech částech vzdělávacího systému… A to chceme, doufám, všichni. Chápu, že na základních školách je to složitější než na školách středních a že relativně striktní oddělování škol běžných a škol speciálních je nutné. Vyžadovalo by to také zároveň jiné vymezení škol samostatně zřízených podle § 16 odst. 9.
Uvedu dva důvody, proč si myslím, že současné nastavení legislativy nepřistupuje ke všem zúčastněným (dětem, rodičům učitelům) rovnoprávně:
1. Terminologická nerovnoprávnost…
Už v § 1, odst. 1 vyhlášky se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami bohužel rozdělují... „Tato vyhláška upravuje pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů (dále jen „žák“) se speciálními vzdělávacími potřebami, vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona a vzdělávání žáků nadaných“
Čili tam, kde by měla být pouze jedna rovnoprávná skupina žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou dvě (žáky nadané pomíjím)…:
- skupina „dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami“
- skupina „vzdělávání žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona“, to jsou žáci s tzv. postižením…
Tato dvojí terminologie podporuje dvojí náhled na vzdělávání jedněch žáků. Odborná debata o zbavení se těchto nálepek a posuzování vzdělávacích potřeb žáků pouze pohledem podpůrných opatření se vede již dlouho. Legislativa je v této změně polovičatá.
2. Zbytečné administrativní překážky
Pokud žák s doporučením podle § 15 vyhlášky nastupuje na běžnou školu, je třeba udělit škole písemný informovaný souhlas zletilého žáka nebo zákonného zástupce.
(2) Informovaný souhlas podle odstavce 1 obsahuje
a) výslovné vyjádření souhlasu s poskytováním podpůrných opatření,
b) informace o důsledcích, které vyplývají z poskytování podpůrného opatření, zejména o změnách ve vzdělávání v souvislosti s poskytováním podpůrného opatření,
c) informace o organizačních změnách, které v souvislosti s poskytováním podpůrných opatření mohou nastat, a
d) podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že informacím
Čili rodič nebo zletilý žák podepíše souhlas a nastupuje.
Ovšem v § 21 vyhlášky pak následuje to, co je potřeba zajistit při projevení zájmu o vzdělávání ve speciální škole
(1) Při podání žádosti podle § 20 odst. 1, nejpozději však do 7 dnů ode dne, kdy zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem o tento způsob vzdělávání, je škola povinna informovat zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka o
a) organizaci vzdělávání, rozdílech ve srovnání se stávajícím vzděláváním a souvisejících organizačních změnách,
b) struktuře školního vzdělávacího programu a skladbě předmětů včetně předmětů speciálně pedagogické péče,
c) možnostech školy zabezpečit poskytování podpůrných opatření doporučených pro vzdělávání žáka,
d) dopadech vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 zákona na možnosti rozvoje vzdělávacího potenciálu žáka a
e) možnostech dalšího vzdělávání a profesního uplatnění.
(2) Přílohou žádosti podle odstavce 1 je
a) písemné vyhotovení poučení obsahující informace uvedené v odstavci 1 a podpis zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka stvrzující, že uvedeným informacím porozuměl, a
b) doporučení školského poradenského zařízení ke vzdělávání ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona.
Toto je zjevný nepoměr v požadavcích. Nejde o to, že to speciální školy nezvládnou, nějak si poradit musí, ale je to limitující i pro žáky a jejich rodiče. To nemá s rovnoprávným přístupem ke vzdělávání pranic společného.
Nerozumím, proč speciální škola musí dělat jakési rozbory školních vzdělávacích programů, informovat o možnosti školy zabezpečit poskytování podpůrných opatření doporučených pro vzdělávání žáka (sic!). Vždyť se přece jedná o speciální školu, která s podpůrnými opatřeními pro žáky pracuje roky a zcela samozřejmě, dnes a denně. Proč o možnostech zabezpečení podpůrných opatření nemusí žáka informovat běžná škola?! To nelze brát jinak než jako „házení klacků pod nohy“ nebo je to papírová válka? Zvyšující se administrativa je to co trápí učitele ve školách dlouhodobě. Za hromadou všech požadovaných papírů se bohužel ztrácí žák a jeho (i náš) zájem na kvalitním vzdělávání.
Další požadavky na informace - dopady vzdělávání, možnosti dalšího vzdělávání a profesního uplatnění… To má být varování ve stylu „Raději sem nechoď?“ nebo popis jak má vypadat reklamní leták o škole?
Komplikovaná je také povinnost podat informace podle odst. 1. do 7 dnů po podání žádosti, přičemž je dále požadováno v odst. 2, aby písemné vyhotovení těchto informací podle odst. 1 s podpisem zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka bylo přílohou samotné žádosti. Podepsaný dokument se tedy pravděpodobně bude do spisu doplňovat později a správní řízení o přijetí žáka bude potřeba zastavit se všemi náležitostmi… Možná to bude „jenom“ předpokládat, že uchazeč nebo rodič vykonají do školy jednu cestu navíc.
Co by snad šlo ještě udělat?
Obecně by pomohla společnému vzdělávání možnost vzdělávat žáky bez podpůrných opatření i na škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona (alespoň u středních škol). Prospělo by to žákům ve speciálních školách i atmosféře na těchto školách a mezi žáky a rodiče by to přineslo potřebný klid
Trochu ubrat z komplikované administrativy v rámci přijímání žáků podle § 21 vyhlášky (pro žáky dle § 16, odst. 9 vyhlášky, tj. žáků se zdravotním postižením) a nejlépe sjednotit, tzn. zrovnoprávnit postup s přijímáním na běžnou školu.